Praga RN

První vozy Praga RN (Rychlý Nákladní) vyjely již v roce 1934, poslední pak opustil továrnu o dvacet let později a přenechal místo známé V3S. Vývoj přinesl celkem 12 výrobních sérií. Vůz byl vyráběn například jako valník, skříň, autobus, montážní vůz trolejového vedení, hasičský vůz, či hasičská cisterna. Motor vozu je zážehový čtyřdobý šestiválec s rozvodem SV a objemem 3468 ccm (méně časté bylo provedení se vznětovým motorem označované jako Praga RND). Blok válců benzinového motoru je odlit z litiny a oddělen od mohutného elektronového odlitku klikové skříně zesíleného žebrováním. Spodní víko skříně se lisovalo z ocelového plechu. Snímatelná hliníková hlava využívá patentu Ricardo. Klikový hřídel se otáčí ve čtyřech hlavních ložiskách s bronzovými pánvemi vylitými kompozicí a na předním konci je vybaven tlumičem torzních kmitů. Hliníkové písty jsou typu Bohnalite. Motor měl tlakové oběžné mazání, chlazení podporovalo čerpadlo na společném hřídeli s ventilátorem. Karburátor Zenith opatřený sytičem zásobuje benzínem membránové čerpadlo z nádržky umístěné pod sedadlem řidiče. Později se vozy dodávaly s karburátory Solex. Zapalování nese osvědčenou značku Bosch a pracuje s napětím 12 V. Snadno seřiditelná suchá jednokotoučová spojka opatřená tlumiči záběru a uložená ve skříni odlité z elektronu přenáší výkon motoru na čtyřstupňovou převodovku se zpětným chodem uloženou v elektronové skříni. Zadní nápravu pohání spojovací hřídel opatřený kardanovou koulí, přenášející reakce zadní nápravy na rám vozu. Náprava je typu "banjo" opatřená soukolím s ozubením Gleason a diferenciálem. Mechanická nožní brzda působí na všechna čtyři kola, ruční brzda na převody (u první série) či na zadní kola (u poválečného provedení, které dostalo kapalinové brzdy ). Přední nápravu tvoří výkovek ze speciální oceli. Rám lisovaný z ocelového plechu zpevňuje šest (později sedm) příček, obě tuhé nápravy odpružují podélná půleliptická listová pera. Vůz jezdil původně na pneumatikách 6,50 x20 na zadní nápravě ve dvojmontáži. Od roku 1937 se montovaly pneumatiky 7,50 x 20. Objem palivové nádrže stoupl z původních 60 na 85+15 litrů. Vůz dosahuje rychlosti kolem 80 km/h při průměrné spotřebě 25 l/100 km. Pro hasiče byly dodávány kromě valníků s postranními sklopnými lavicemi tři základní modely: Automobilová stříkačka AS-16 veze kromě příslušenství (nářadí, žebříky, naviják na hadice, trhací hák a sanitní nosítka) především čerpadlo o průtoku vody 1600 l/min při dopravní výšce 80 m. Bylo odstředivé třístupňové s bronzovými koly. Skříň a víko čerpadla jsou z lehkých slitin. Na sací straně je hřídel čerpadla uložena v kluzném ložisku, na horní straně je vakuometr a manometr. Vývěva je plynová na spálené plyny z motoru. Čerpadlo je umístěno před motorem a poháněno od klikové hřídele. Náhon je složen z dvou kardanových kloubů a spojky. Ta se zapíná pákou umístněnou vedle čerpadla.

Cisternová stříkačka CAS-16 má podvozek s normální kabinou řidiče. Po obou stranách nádrže byly přidělány lavičky pro dva hasiče. Obsah nádrže na vodu je 1500 l a na pěnidlo 500 l. Vedle laviček jsou umístěny průtokové navijáky s hadicí a pěnovou proudnicí. Čerpadlo i jeho náhon je stejný jako u vozu AS-16. Pro hašení pěnou je vůz vybaven pevným přiměšovačem s ruční regulací. Tento vůz renovují hasiči na Klepačově.

Dopravní vůz DVS-8 má nástavbu umožňující přepravu úplného hasičského družstva a příslušenství. V kabině mužstva jsou sedadla s čalouněnými opěradly a pod nimi prostory pro uložení nářadí. Kabina je osvětlená a má dvoje dveře spouštěcími okny z každé strany. V zadní části nástavby je kromě příslušenství uložena na sklopných kolejničkách přenosná motorová stříkačka.